logo

Svět na jevišti

cyklus besed v Novém Městě na Moravě


Minulé besedy


Jan Zítka a Petr Štarha: Proč c(h)tít tmavou noční oblohu?

středa 13. března 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Beseda o světelném smogu, hvězdách a zdravém spánku.

Velká část obyvatel naší planety žije v oblastech, kde kvůli velkému množství umělého světla rozptýleného v atmosféře mohou v noci spatřit sotva několik desítek hvězd. V posledních desetiletích narostlo ve vyspělých oblastech naší planety množství umělého světla v noci natolik, že lze mluvit o globálním problému, kvůli kterému některé státy zavádí opatření ať už v podobě zákonů nebo alespoň úpravou norem. Společenská diskuze na téma Světelného znečištění je však teprve v počátcích. V ČR se tato problematika začala na vládní úrovni diskutovat teprve v posledních dvou letech.

Ukazuje se, že ztráta pohledu na hvězdy není zdaleka jediným negativním důsledkem světelného znečištění. Během milionů let se život na naší planetě přizpůsobil pravidelnému střídání dne a noci, tedy světla a tmy a většina živočichů, včetně člověka a téměř všechny rostliny, řídí svoji životní aktivitu podle množství světla ve svém okolí. Tak jako potřebujeme pro své zdraví dostatek světla ve dne, tak je nám zapotřebí i dostatek tmy v noci. Dopady světelného znečištění jsou rozmanité a postihují téměř všechny obyvatele vyspělého světa. Světelné znečištění představuje riziko bezpečnostní, zdravotní i ekologické, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu a stojí mnoho peněz i energie – zbytečně. Odhaduje se, že jenom v ČR se za světlo, svítící tam, kam nemá nebo tehdy, když ho nepotřebujeme, zaplatí 2 miliardy Kč za rok. Ale co s tím? Nikdo z nás neuvažuje o tom, že by se mělo v noci zcela zhasnout a vrátit náš svět zpět do 18. století, ale dodržováním několika jednoduchých zásad je možné nežádoucí důsledky nočního osvětlování do značné míry omezit. Tyto zásady se týkají především: 1) Směru svícení 2) Intenzity světla a její regulace v průběhu času 3) Barvy světla.

V našem regionu za jasné noci, mimo světla pouličních lamp, zatím stále ještě spatříme mléčnou dráhu a tisíce hvězd. S vědomím, že tmavou noční oblohu na Vysočině lze považovat za opravdové přírodní bohatství, které si zaslouží naši pozornost a ochranu, iniciovali amatérští astronomové Jan Zítka a Petr Štarha podepsání „Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku“.

Iniciátoři bystřického memoranda usilují o to, aby myšlenku ohleduplného nočního osvětlování přijalo za svou co nejvíce měst a obcí. Proto srdečně zvou na besedu, kde se dozvíte více nejen o memorandu, ale také o problematice světelného znečištění.


Radek Kašpar: Rostlinní učitelé, co mohou dát a co vzít?

pátek 22. února 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Pokud se chcete připojit do debaty o latinskoamerickém šamanismu, o mystických zážitcích, o propastech i vrcholech cesty hledání, přijďte si poslechnout příběh Radka Kašpara, který ho sám uvádí takto:

Bylo nebylo jednou v Mexiku. Pracoval jsem jako průvodce cestovní kanceláře, doprovodil klienty po úspěšném zájezdu až na letiště, a najednou měl týden pro sebe. S čistou hlavou jsem nahlédl do staré knihy o mexických dobrodružstvích a objevil příběhy o městečku Huautla de Jimenéz. Místní léčitelka, mazatecká indiánka Maria Sabina, tu používala ve svých rituálech magické houby. Cítil jsem v tu chvíli, že to je cíl mé další cesty. Na nádraží v Huautle mne oslovil starý indián: „nepotřebuješ nocleh?“ Za mých dvacet let cest po Latinské Americe se mi to nikdy nestalo. A tak, přestože průvodci nic takového nedoporučují, jsem ho následoval na okraj městečka. Tam už na mne čekala ona, následnice Marie Sabiny. Věděla, že přijedu. Tento příběh je jen začátek mé cesty, cesty hledání hlubšího kontaktu s přírodou, s naší kmenovou minulostí, cesty poznání jak pracovat se svou myslí. Na začátku byly magické houby, ayahuasca nebo mescalin, na konci je radost z cesty lesem, z dětských otázek, z buddhismu, z čisté mysli, z tance.

MVDr. Radek Kašpar strávil poslední roky hledáním technik vnitřní rovnováhy. Je certifikovaným učitelem jógy smíchu, organizoval kurzy 5 rytmů, je učitelem šamanismu pro uznávanou Nadaci pro šam. vědění. V oblasti psychologie se zabývá jak vědecky ověřenými technikami tak těmi, jejichž vědecké uznání postupně přichází. Přednáší o syndromu vyhoření pro veterináře, zajímá ho komunikace v rámci veterinární praxe, a když má volno, zmizí v Latinské Americe.


Pavel Kraemer: Má politika ještě smysl?

středa 23. ledna 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Spolu s Pavlem Kraemerem se pokusíme přemýšlet trochu nestandardním způsobem a budeme hledat odpovědi na rúzné otázky: Proč se mnohdy nadějní mladí lidé přestávají zajímat o politiku? Proč současný systém zastupitelské demokracie snižuje míru reálné demokracie? Jak by se měl zastaralý systém politických stran a koalic změnit, aby mělo smysl chodit k volbám? Proč nemá valný smysl bojovat proti korupci? Proč demonstrace proti Babišovi posilují jeho voličské preference? Jak to vše souvisí se vzděláváním a výchovou, proč náš vzdělávací systém a často i domácí výchova přispívá k polarizaci společnosti? Jak by vypadala společnost a politika, kdyby dnešní škola a rodina negenerovala takové množství frustrovaných a systému se automaticky podřizujích jedinců?

Mgr. Pavel Kraemer, Ph.D., vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK, učil matematiku, fyziku, zeměpis a cizí jazyky u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Organizuje vzdělávání učitelů ve waldorfské a intuitivní pedagogice, besedy o nových proudech ve vzdělávání Škola Života a festivaly inovativních škol InoEduFest. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, který propojuje různé alternativní proudy ve vzdělávání a poskytuje jim podporu.


Daniel Haslinger: Izrael a voda

pátek 11. ledna 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Budiž voda izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody. Izrael je země, která dokázala změnit vyprahlou poušť v zelenou oázu. Voda je zde považována za dar, kterého si lidé váží, chrání ho a šetrně s ním hospodaří. Dnes Izrael recykluje 80 % své vody a vydržel by fungovat i bez deště, přestože je zcela soběstačný ve výrobě potravin a vodu ještě vyváží. Jaké k tomu vedou cesty naznačí tato přednáška, která navazuje na listopadovou přednášku Světa na jevišti Izrael znamená „Bůh bojuje“.
Daniel Haslinger pracuje jako specializovaný průvodce na Izrael a přilehlé země (Jordánsko, poloostrov Sinaj v Egyptě). V uplynulých deseti letech na tato místa vedl již více než stovku úspěšných zájezdů.


Michal Hadlač: Územní plánování od A do Z

aneb co se ve škole neučí, ale mělo by

čtvrtek 13. prosince 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

K čemu je politika územního rozvoje? Je územní plán mým protivníkem nebo přítelem? Přes zahradu mi naplánovali nový obchvat – dá se s tím něco dělat? Co je to veřejně prospěšná stavba? Proč mi nikdo neřekl, že se projednává změna územního plánu? V čem jsou nebezpečné zásady územního rozvoje? Mám pozemek, ale chtějí po mně územní studii, co mám dělat? Jak rychle se dá udělat změna územního plánu? Atd.

Na tyto otázky a na mnohé jiné vám odpoví Ing. arch. Michal Hadlač, autorizovaný architekt, člen dozorčí rady České komory architektů a soudní znalec v oboru urbanismu a územního plánování. Dozvíte se vše o aktualizované Politice územního rozvoje České republiky, o Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina i o územním plánu Nového Města na Moravě.


Náš Island hledáčkem pomalého cestování

nejen cestopisné vyprávění Ondřeje Pospíšila a Pavlíny Havlové

pátek 30. listopadu 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Není těžké pochopit, proč se právě Island stal tolik vyhledávaným místem turistů, kteří přijíždějí obdivovat tuto tajemnou zemi ledovců, sopek a tisíců vodopádů. Většina z nich za pár dní objede ostrov kolem dokola. Odjíždějí nabažení ve vlněném svetru za nemalé turistické ceny a na Facebooku už dávno visí jejich selfie s islandským koníkem, papuchalkem i Björk. Ondřej Pospíšil a Pavlína Havlová si zvolili vlastní cestu na sever. Na zkušenou po studiu vyrazili s minimem finančních nákladů, rukama připravenýma k dílu a svým nadšením pro biologii. K čemu je procestovat krajinu, když nepoznáme zdejší lidi? Teprve pak vše zapadá do sebe! Hlavně pobýt, neproletět, poznat tohle drsné severské místo i životy místních lidí. Zveme vás na fascinující neobyčejná místa i do úplně obyčejného obýváku Islanďanů. Těšíme se na viděnou!


Daniel Haslinger: Izrael znamená „Bůh bojuje“

úterý 20. listopadu 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Daniel Haslinger pracuje jako specializovaný průvodce na Izrael a přilehlé země (Jordánsko, poloostrov Sinaj v Egyptě). V uplynulých deseti letech na tato místa vedl již více než stovku úspěšných zájezdů. Vzhledem k rozsáhlé síti kontaktů a úzkých vazeb na místní obyvatele může navštívit prakticky kterékoliv místo v Izraeli (včetně území vznikajícího palestinského státu na Západním břehu Jordánu) s výjimkou nechvalně proslulého pásma Gazy. Při organizování zájezdů dle potřeby spolupracuje s místními kvalifikovanými průvodci jak izraelskými, tak palestinskými a s místními turistickými agenturami.

Pan Haslinger o sobě říká toto: „Přestože považuji za svoji nejvyšší kvalifikaci sám život a skutečnost, že je Izrael mým koníčkem již téměř 40 let, vystudoval jsem také teologii a historii (obojí se zaměřením na Izrael a Blízký východ) a neustále pokračuji v dalším studiu religionistiky, filosofie, místních jazyků atd. Kromě vedení a organizace zájezdů se věnuji také zprostředkování kontaktů mezi různými subjekty v ČR a v Izraeli/Palestině, přednáškové činnosti o Izraeli na mnoha místech ČR a organizaci koncertních turné izraelské hudební skupiny Hava NaGila po naší zemi. Jsem certifikovaným lektorem přednášejícím na školách o holocaustu a historii židovského národa, o Izraeli samotném a také o judaismu, islámu a křesťanství. S manželkou a dvěma nejmladšími dětmi žijeme na samotě v předhůří Brd a v čase, který mi zbývá, se věnuji našemu hospodářství a rekonstrukci našeho starobylého domu.“


Lukáš Matěna a Jiří Sázel:

10 let dobrého cestování v Malém Tibetu

pátek 2. listopadu 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, Velký sál, vstupné dobrovolné, plakát

Jiří Sázel jezdí do Malého Tibetu již 10 let. Poprvé tam vyrazil v roce 2008 a jako dobrovolník vyučoval děti a pomáhal na stavbě. Mezitím založil neziskovku Brontosauři v Himálajích, která bere do Malého Tibetu každý rok 60 lidí, kteří zde chtějí cestovat a také pomáhat. Spojit cestování a pomoc se zdá jako super nápad. Dobré úmysly se však nemusí vždy zcela trefit do černého. Jirka viděl, jak jeden obyvatel Malého Tibetu dostal k narozeninám ze zahraniční pračku, kterou 10 nepoužil, protože neměl, vodu, prášek a odpad. Jak ve vesnici o 200 obyvatelích dvě české neziskovky postavili každá vlastní školu. Jak parta dobrovolníků chtěla pomoci, ale zapsala se tamním obyvatelům do paměti pouze obrovskou chlastačkou v hospodě a potom se mezi sebou poprala, když jim Dalajláma řekl, že z kapacitních důvodu vezme na audienci jenom polovinu. Jirka však taky viděl, jak mu pod rukama vyrostla škola pro 250 dětí, které získali nejlepší studijní výsledky v okrese a taky finanční podporu 14. Dalajlámy. Lukáš byl v Malém Tibetu celý měsíc s pěti dětmi v -30°C ve výšce 3500 m.n.m. Na přednášce se dozvíte, co všechno jde v Malém Tibetu vidět a zažít a co dělat a nedělat abyste tamním obyvatelům skutečně pomohli.


Martin Popel: Strojový překlad a umělá inteligence

pátek 12. října 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Jak naučit počítač překládat do češtiny, angličtiny, japonštiny nebo třeba klingonštiny? Lze se na takový překlad spolehnout? Jak fungují umělé neuronové sítě a hluboké učení? Kam spěje umělá inteligence a připraví nás o naši evoluční výhodu? Besedovat na toto téma přijde jeden z organizátorů Světa na jevišti, Mgr. Martin Popel, PhD.


Trump, Twitter a trollové: žurnalistika v době sociálních sítí

Vít Pohanka

čtvrtek 20. září 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, vstupné dobrovolné, plakát

Vít Pohanka promluví o proměnách, kterými žurnalistika prošla v posledních dvou desetiletích. Jaké klady a současně nebezpečí s sebou přinesl nástup sociálních sítí na internetu? Novinář s mnohaletou zkušeností zpravodaje ve Washingtonu, Bruselu a několika válečných konfliktech doprovodí svůj výklad krátkými filmovými a zvukovými ukázkami ze své vlastní práce. V druhé části vystoupení bude odpovídat na otázky a besedovat s publikem.


Sperma z Vysočiny do celého světa,
aneb proč zůstat v EU a zavést Euro

Ing. Michal Basovník

pátek 4. května 2018, od 19:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

O své zážitky z podnikání v Zambii se s námi podělí Ing. Michal Basovník ředitel Chovatelského družstva IMPULS z Bohdalce, které se zabývá výrobou a prodejem inseminačních dávek býků. Dozvíme se, jak se v Zambii daří českému strakatému skotu, jak fungují býčí brýle proti slunci, jak může Česká republika pomáhat v Africe, jak to souvisí s Evropskou unií a jak by nám prospělo zavedení Eura.


Barma – Voda, o které se nemluví

Brit a Jiří Plieštik Jensen

pátek 27. dubna 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Jak se dá/nedá udělat radiový dokument v nádherné přírodě a těžce se rodící demokracii sevřené v objetí armády? V listopadu 2017 se vydali dva autoři s dvěma svými dětmi do Barmy (Myanmaru). Brit P. Jensen měla za úkol vytvořit radiový dokument pro Český rozhlas na základě požadavku organizace Člověk v tísni. Rozhodla se pro téma ztráty půdy a domů v důsledku stavby přehrady s elektrárnou v krásném horském údolí. Uslyšíte poutavé vyprávění o setkání s lidmi, kteří se topí v zoufalství a přesto jsou nesmírně milí a přívětiví. Jiři Plieštik kromě toho promítne na fotografiích i scenerie přírodní, kde neuvidíte ani jednoho z tajných policistů, protože ti znemožňovali vznik dokumentu. Fotografie budou provázeny deníkovými kresbami šestiletého Tadeáše.


Bezpečnost a obrana ČR

Ivan Gabal

pátek 16. března 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné

Beseda s Ivanem Gabalem, bývalým poslancem parlamentu ČR, který byl v minulém volebním období členem výboru pro bezpečnost a místopředsedou výboru pro obranu. Mluvit budeme o tom, jak Česká republika řeší otázky týkající se její bezpečnosti a obrany. Budeme tak mít příležitost dozvědět se i to, co se do televizních zpráv nedostane. Ivan Gabal tráví hodně času v Africe, můžeme se proto těšit i na jeho postřehy z Namibie, kde jeho žena Jana Hybášková nyní působí jako velvyslankyně.


Jižní Súdán

MUDr. Dušan Mach

pátek 23. února 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, velký sál, vstupné dobrovolné

Jižní Súdán je zemí, kterou protéká Bílý Nil. A Nil, to jsou krokodýli, hroši a spousta ptáků... ale také komáři a tím i malárie, spavá nemoc a kala-azar. Jižní Súdán je zemí nekonečné savany. A savana, to je tetelící se horký vzduch nad siluetami osamělých stromů, pasoucí se zvířata sledující vysychající řeky... ale také spousta jedovatých hadů, suchem zničená úroda a tím i bezbřehá chudoba, podvýživa a smrt jako každodenní rutina. Jižní Súdán je zemí obrovské humanitární krize, kterou si Evropan dokáže jen velmi těžko představit. A netýká se jen nedostatku potravin, pitné vody a základních životních potřeb. Je patrná i v nedostupnosti elementární zdravotní péče. Do tohoto koutu subsaharské Afriky a současně do chodu nemocnice mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic nahlédneme očima MUDr. Dušana Macha.


Zisk, nebo nezisk?

Ruth Šormová

středa 24. ledna 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2

Nezávislé iniciativy, politika, neziskovky, sociální práce, soukromí vs. veřejná odpovědnost aneb jak to všechno skloubit a jaký to má smysl...

Ruth Šormová je speciální pedagožka, bývalá politička, za normalizace opoziční aktivistka, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. Založila středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické Rolnička v Soběslavi, zaměřené na sociální, vzdělávací, terapeutické, pracovní a rehabilitační služby pro lidi s postižením. Nyní je ředitelkou novoměstské obecně prospěšné společnosti Portimo, která poskytuje sociální služby a v roce 2016 získala titul Neziskovka roku. Loni Ruth Šormová zvítězila na Vysočině v anketě Žena regionu.


Kde ženy vládnou

Kateřina Karásková

pátek 1. prosince 2017, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1

Kulturně-cestopisná přednáška výtvarnice, spisovatelky, humanitární pracovnice a cestovatelky Kateřiny Karáskové nás zavede do míst, kde jsou za slabší pohlaví považováni muži. Ženy vynikají nad muži v logickém uvažování a v matematice. Jsou schopnějšími obchodnicemi i manažerkami. Děti dostávají příjmení po matce a majetek dědí výhradně dcery. Navštívíme zapotécké indiány z Tehuantepecké šíje v jižním Mexiku, kde ženy překonávají své muže nejen inteligencí, ale i objemem. Národ Minangkabau na indonéské Sumatře – jediný muslimský matriarchát. Mosuy – nejromantičtější etnikum na světě, které žije vysoko v čínských Himálajích a vyznává volnou lásku. Nenápadný kmen Khásí na severovýchodě Indie, kde za rovnoprávnost bojují muži!

Projekt Kde ženy vládnou se vyvíjel 10 let. Etnika silných žen Kateřina Karásková zkoumala společně s přítelem. Na každém místě strávili dva až tři měsíce. Načrtávali místní lidi, zaznamenávali jejich příběhy a pročítali historicko-etnografické studie. Vše zakomponovali do originální knihy Kde ženy vládnou, na níž je založena i přednáška, na kterou všechny srdečně zveme.


Beseda s Erikem Taberym: Opuštěná společnost

čtvrtek 2. listopadu 2017, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány.

Beseda s Erikem Taberym, šéfredaktorem týdeníku Respekt, nad jeho nejnovější knihou Opuštěná společnost popisující českou cestu od Masaryka po Babiše. Jaké chyby dělali a dělají Češi od vzniku republiky? A jak se z toho, podle E. Taberyho, můžeme poučit? A jaký je váš názor? Přijďte besedovat.

Pořádáme ve spolupráci s NKZ. Besedě bude předcházet autogramiáda v Knihkupectví U Salvátora od 16:00. Následující den, 3. listopadu, bude Erik Tabery od 9:30 hostem besedy s názvem Stereotypy nejsou dobré tipy, pořádané obecně prospěšnou společností Portimo. I na tuto akci srdečně zveme.


Beseda o dobrovolnících a projekce fotografií

pátek 9. 6. 2017, 20:00–21:00
Dalimil Petrilák
NMnM, evangelický kostel, v rámci Noci kostelů

Dalimil Petrilák, podnikatel z Brna, se od září 2015 podílí jako dobrovolník na pomoci uprchlíkům, kteří přicházejí z Turecka a Řecka. Účastnil se pomoci v jižním Maďarsku, severním Srbsku a severním Řecku. Mimo to je jedním z koordinátorů a zakladatelů spolku „Pomáháme lidem na útěku“, který zajišťuje koordinaci českých dobrovolníků a informační servis z Balkánu a Řecka. Vystupuje v médiích a jako analytik dlouhodobě sleduje dění a vývoj tzv. uprchlické krize.


Beseda: Svět, ve kterém žijeme

neděle 4. 6. 2017 10:30
Daniel Ženatý
NMnM, presbyterna evangelického kostela

Zveme vás na dopoledne se synodním seniorem Českobratrské církve evangelické Danielem Ženatým na svatodušní neděli 4.6.2017. Beseda na téma: „Svět, ve kterém žijeme“ se bude konat v presbyterně (zadní vchod kostela) od 10:30. Besedě budou předcházet bohoslužby s Večeří Páně a kázáním Daniela Ženatého od 9:00.


Beseda s vojenskou kaplankou

úterý 23. května 2017, od 19:30
Gabriela Horáková
NMnM, presbyterna evangelického kostela (zadní vchod)

Hostem bude Gabriela Horáková, první žena v duchovenské službě Armády České republiky. Bude hovořit o službě duchovních mezi vojáky a také o svých zkušenostech z půlroční mise v Afgánistánu, odkud se před nedávnem vrátila. Besedu pořádá FS ČCE v rámci setkání „nejen střední generace“.


Výstava: Lidé na cestě

od 7. do 28. května 2017
NMnM, evangelický kostel

Výstava ilustruje práci více než 4 tisíc českých dobrovolníků, kteří vyjeli pomáhat uprchlíkům na Balkánské trase. Je přístupná v rámci nedělních bohoslužeb (od 9:00 hodin) případně po individuální domluvě na telefonním čísle 566 616 244.

Od neděle 7. května do neděle 28. května je v evangelickém kostele v Novém Městě na Moravě k vidění výstava fotografií a textů dokumentující aktivity spolku Pomáháme lidem na útěku. Spolek se věnuje koordinaci dobrovolnické pomoci uprchlíkům. Výstava ilustruje práci více než 4 tisíc českých dobrovolníků, kteří vyjeli pomáhat uprchlíkům na Balkánské trase. Vznikla jako poděkování všem, jimž není situace uprchlíků lhostejná. Autoři fotografií jsou samotní dobrovolníci. Jsou z míst, kde Češi nejvíce pomáhali a mapují dobrovolnickou pomoc od podzimu 2015 do léta 2016. Každou fotografii doprovází vzpomínky dalších dobrovolníků, kteří se v té době na tom samém místě pohybovali. Je zřejmé, že jednoduché řešení neexistuje, ale právě v těžkých situacích a krizích je potřeba projevit lidskost, odlišující nás od těch, před kterými tito lidé utíkají.

Koordinátor českých dobrovolníků Dalimil Petrilák bude o svých zkušenostech vyprávět na akci Noc kostelů, 9. června v evangelickém kostele v Novém Městě na Moravě.


O překládání Bible

středa 26. 4. 2017 19:00
Alexandr Flek
NMnM, presbyterna evangelického kostela, vstupné dobrovolné

„Kdo překládá doslovně, je lhář, a kdo něco přidává, je rouhač.“
(Rabi Jehuda ben Illaj)

Jaký smysl má znovu překládat Bibli do češtiny? Je nový překlad Bible tím, co nám pomůže oprášit kořeny naší kultury? Potřebuje Bible v 21. století reklamu? Jak se liší dynamická a formální překladová ekvivalence? Jak se liší Bible pro kamioňáky od Bible pro motorkáře?

Alexandr Flek, BA, MTh se narodil r. 1968, věřícím se stal v 18 letech. Od roku 1989 působil v Praze jako pastor, vedl biblickou školu a pomáhal budovat nové sbory na různých místech ČR i SR. V roce 1991 přijal povolání k práci na překladu Bible do moderní češtiny. Od roku 1994 je vedoucím překladatelem Bible21.


Nezlomené

úterý 11. 4. 2017 19:00
Markéta Kutilová
NMnM, Kulturní dům, hlavní sál, vstupné dobrovolné

Tři ženy, tři hrdinky, tři příběhy. Žijí v odlišných zemích, kulturách, mají jiné vzdělání i osudy. Přesto jsou si podobné. Ritu je mladá žena z Indie, kterou v 17 letech polili útočníci kyselinou. Fomuso žije v západoafrickém Kamerunu a bojuje proti staré tradici žehlení prsou. Oryakhil se narodila v Afghánistánu, v snad nejhorší zemi, kde se může žena narodit. Číst a psát umí jen 15% žen a jsou jim upírána základní lidská práva. Oryakhil přesto vystudovala medicínu a praxi provozovala potají i za Tálibánu. Oryakhil, Ritu i Fomuso dokázaly vzdorovat osudu a pomáhají nejen sobě, ale i ostatním. Prostě ženy, které zůstaly nezlomené.

Po projekci dokumentárního filmu Nezlomené (který měl premiéru v únoru 2017) bude následovat beseda s jednou z jeho autorek, Markétou Kutilovou, novinářkou, humanitární pracovnicí a členkou skupiny Femisphera, která mimo jiné založila sbírku SOS Kobaní, jejíž účelem je pomoci obyvatelům zničeného syrského města Kobaní znovuvybudovat své domovy.


S Michaelem Žantovským za oponou

čtvrtek 23. 3. 2017 17:30
NMnM, Kulturní dům, hlavní sál za oponou, vstupné dobrovolné

Zaslouží si Bob Dylan Nobelovu cenu za literaturu? Jaké přijetí čeká nového velvyslance České republiky ve Spojených státech amerických? Co přináší odchod Spojeného království z Evropské unie? Naleznou Evropa a Rusko ochotu pro společné řešení konfliktů v zemích, ze kterých na starý kontinent proudí miliony uprchlíků? O těchto a mnoha dalších tématech si budeme povídat s Michaelem Žantovským, psychologem, překladatelem, publicistou, bývalým politikem a diplomatem a v současné době ředitelem Knihovny Václava Havla.

Michael Žantovský do češtiny přeložil více než padesát děl anglo-americké literatury. Vedle prózy, poezie a dramatu je také autorem překladů textů amerického písničkáře Boba Dylana. A právě Dylanovy písně v podání skupiny Memory Band doplní povídání s Michaelem Žantovským na pódiu velkého sálu kulturního domu. Podvečernímu setkání v KD bude předcházet autogramiáda pana Žantovského v knihkupectví U Salvátora v 15:00–16:30.

Besedu organizuje v rámci projektu Překladatelské jaro Gymnázium Vincence Makovského ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, NKZ a přednáškovým cyklem Svět na jevišti.


Zapomenutý Jemen

pátek 24. 2. 2017 18:00
MUDr. Dušan Mach
NMnM, Kulturní dům, 1. konferenční sál, vstupné dobrovolné

Jaké to je být členem humanitární mise Lékařů bez hranic v Adenu? Beseda s MUDr. Dušanem Machem, primářem ARO v novoměstské nemocnici, o jeho šestitýdenním působení ve službách Lékařů bez hranic v největším jemenském přístavním městě. Eudaimon Arabia (šťastná Arábie), tak nazval starořecký geograf Ptolemaios jižní část arabského poloostrova. Oblast, na které se dnes nachází sjednocený Jemen. Zemi nesoucí skutečné předpoklady být malým rájem na zemi. Leží na březích korály posetého Rudého moře, na poloostrově posazeném na obrovských zásobách „černého zlata“. Hrdí a pracovití muži byli po staletí skvělými řemeslníky, obchodníky a rybáři. A jejich ženy a dcery velmi pravděpodobně nosí geny nejkrásnější ženy všech dob – královny ze Sáby…

A přitom dnes je vše úplně jinak. Dnešní Jemen je zemí na hranici obrovské humanitární katastrofy, která navíc zůstává zbytkem světa jaksi zapomenuta. Dlouho trvající vojenský konflikt vystavuje 27 milionů obyvatel nesmírnému utrpení. Dostupnost pravidelného jídla, pitné vody či zdravotnické péče se staly luxusem, který si může dopřát již jen méně než polovina obyvatel Jemenu. To je důvod, proč Lékaři bez hranic pracují v Jemenu na 8 projektech zahrnujících provoz vlastních nemocnic a podporu některých místních. Nahlédněte do jedné z nich očima anesteziologa, který strávil 6 týdnů v jihojemenském Adenu.


O toleranci a pluralismu

pátek 10. 2. 2017 17:00
doc. PhDr. Zdeněk Pinc
NMnM, Kulturní dům, 1. konferenční sál, vstupné dobrovolné

Útěk nebo útok jsou reakce, které vystrašenému člověku mnohdy zachránily a stále zachraňují život. Strach pociťujeme při pohledu na řádící fotbalové fanoušky, strach budeme mít při setkání s neznámým člověkem na odlehlém místě, strach nám nahánějí uprchlíci přicházející do Evropy. Na druhou stranu jsme nabádání k toleranci, otevřenosti, pochopení pro druhé a jejich odlišnost. Chce se po nás rozvážné jednání, vstřícné postoje, chladná hlava.

Jak se to má s tolerancí a otevřeností ve chvíli, kdy přestáváme svému okolí rozumět a instinkt velí k útoku nebo bezhlavému úprku? Nad tím se budeme společně zamýšlet na besedě s doc. PhDr. Zdeňkem Pincem, vysokoškolským učitelem, filosofem, publicistou a chovatelem exotického ptactva, jedním ze zakladatelů Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.


Yusra plave o život

pátek 27. 1. 2017 18:00
Magdalena Sodomková a Brit Jensen
NMnM, Kulturní dům, 1. konferenční sál, vstupné dobrovolné

Osmnáctiletá Yusra společně se sestrou odešly ze Sýrie tzv. balkánskou cestou. Když se přeplněná loď pašeráků dostala do nesnází, skočila do vody a plavala tři a půl hodiny k řeckým břehům. Společně se svou sestrou to dokázala a obě syrské dívky se zachránily.

Na srbsko-maďarských hranicích je potkala česká novinářka Magdalena Sodomková a začala s nimi na jejich cestě natáčet. Až v Berlíně zjistila, že Yusra je známá plavkyně ze Sýrie, kterou Mezinárodní olympijský výbor navrhl do týmu uprchlíků na letní olympiádu do Ria.

Jaké to je, žít po útěku v cizí zemi, integrovat se a zároveň čelit mediálnímu tlaku? O příchodu Yusry a její sestry do Berlína a přípravách na olympiádu vypráví rozhlasový dokument, který vznikl pro stanici Radiožurnál a převzala jej i britská stanice BBC. První část tohoto dokumentu zazní na začátku besedy za doprovodu fotek. Poté bude prostor na dotazy a diskuzi.

Zájemcům doporučujeme též interaktivní dokument.