logo

Svět na jevišti

cyklus besed v Novém Městě na Moravě


Minulé besedy


Radek Kašpar: Divy Jižní Ameriky

úterý 19. dubna 2022, od 18:30 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné

Existuje jeden kontinent, který leží stranou cest. Proto mě už 25 let přitahuje. Prošel jsem Jižní Ameriku od nejsevernějšího bodu na Punta Gallinas v Kolumbii až po Patagonii v Argentině a Chile. Pokud chcete poznat místa, která mi učarovala, a nejsou až tak známá, přijďte si poslechnout mou přednášku o Jižní Americe.

MVDr. Radek Kašpar strávil poslední roky hledáním technik vnitřní rovnováhy. Je certifikovaným učitelem jógy smíchu, organizoval kurzy 5 rytmů, je učitelem šamanismu pro uznávanou Nadaci pro šam. vědění. V oblasti psychologie se zabývá jak vědecky ověřenými technikami, tak těmi, jejichž vědecké uznání postupně přichází. Přednáší o syndromu vyhoření pro veterináře, zajímá ho komunikace v rámci veterinární praxe, a když má volno, zmizí v Latinské Americe.


Beseda s absolventy a žáky školy Na Radosti

Být v Radosti aneb jak se studuje v alternativní škole

středa 2. června 2021, od 17:00
NMnM, Horácké muzeum, vstupné dobrovolné, plakát

Zhruba před dvěma roky jsme v Novém Městě diskutovali s Petrou Vykydalovou Kupkovou, ředitelkou inovativní školy Na Radosti ve Žďáru nad Sázavou, o tom, co se skrývá pod označením inovativní nebo alternativní škola. Nyní budeme diskutovat s absolventy a žáky této školy. Budeme se ptát: Jaké to je plnit povinnou školní docházku v alternativní škole? Jak vlastně definovat alternativu ve vzdělávání a co je tam jiné? Proč někdo potřebuje vyměnit státní jistotu za alternativní neprobádanou cestu? Dostane se dítě z takové školy vůbec na nějakou střední a co když ne? Využijte této možnosti a přijďte si pro informace a zkušenosti z první ruky.


ONLINE: Kateřina Bukáčková: Vnitřní dítě – cesta k svobodě, tvořivosti i uzdravení

středa 14. října 2020, od 18:00 hodin

Beseda proběhne online zde https://www.facebook.com/agape.poradna

O tom, proč je nezbytné na svou cestu ke zralosti a vědomému životu přizvat i své vnitřní dítě, bude z pohledu vědy a ze své terapeutické zkušenosti mluvit terapeutka, životní koučka a průvodkyně ženskými kruhy Kateřina Beáta Bukáčková.


MUDr. Jaroslav Pilný: Pohyb dříve a dnes

čtvrtek 24. září 2020, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Moderní rozvoj technologií vede k změnám životního stylu, což se podepisuje na naší tělesné schránce a lidé pozorují obtíže, které naši prarodiče neznali. Sdělení by nám mělo ukázat kritický pohled ortopeda na dnešní životní styl a přimět nás k zamyšlení se nad tím, jaké chyby děláme v pohybových aktivitách, a pomoci nám zamyslet se nad tím, co změnit, aby nám náš pohybový systém dlouho dobře sloužil.

Doc. MUDr. Jaroslav Pilný, Ph.D. je primářem Ortopedického oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě. Věnuje se problematice chirurgie ruky a zápěstí, revmatochirurgii, endoprotetice (endoprotézy kloubů) a sportovní traumatologii. Pracuje jako konzultant vrcholových sportovců např. Martiny Sáblíkové.


Toman Brod: Pamatuj

neděle 8. března 2020, od 16:00 hodin
NMnM, ZUŠ J. Štursy, Podpalubí, vstupné dobrovolné, plakát

„Nikdy neposuzujte lidi podle náboženství, podle rasy nebo podle barvy pleti, ale vždycky jenom rozlišujte lidi slušné a neslušné, spravedlivé a nespravedlivé, hodné a zlé, vinné a nevinné.“

Toman Brod přežil Terezín, Osvětim-Birkenau a Gross-Rosen. Jako historik se zabýval československo-sovětskými vztahy, československým odbojem na Západě a holocaustem. Koncem 60. let byl vyhozen ze zaměstnání, vyloučen z KSČ a živil se jako čerpač vody a taxikář. Stal se jedním ze 150 prvních signatářů Charty 77.

Beseda s panem Brodem se uskuteční v rámci akce Pamatuj, v den výročí největší hromadné vraždy československých občanů: během tří nocí roku 1944 zemřelo v plynových komorách Osvětimi-Birkenau přes 10 000 nevinných mužů, žen a dětí.


Petr Pazdera Payne: Albert Camus a Čechy

středa 4. března 2020, od 18:00 hodin
NMnM, ZUŠ J. Štursy, Podpalubí, vstupné dobrovolné, plakát

Albert Camus zahynul před šedesáti lety (4. ledna 1960) při automobilové nehodě. V deníku Jana Zábrany je uveden jistý nejmenovaný zdroj, podle něhož byla tato nehoda nastrojena sovětskými agenty. V roce 1950 organizoval Camus spolu s André Bretonem petici za osvobození Záviše Kalandry, záhy popraveného spolu s Miladou Horákovou v režii KSČ. V Camusově románu Cizinec (1942) se objeví zmínka o jistém mordu, který se měl udát v Československu, a první verze jeho divadelní hry Nedorozumění, vystavěné na půdorysu této tragédie, nesla název Budějovice. Camus říká, že se o tomto zločinu doslechl již při své návštěvě Čech v roce 1936. Pokusíme se zrekonstruovat a zpřítomnit, co tehdy ani ne třiadvacetiletý, ještě neznámý spisovatel prožíval navenek i uvnitř. Zejména Praha se Camusovi stala synonymem osamění a bezvýchodnosti, děsivé osudovosti a existenciální ztracenosti: „ ... v samotné Praze jsem jedné noci poprvé hluboce prožil pocit exilu a existenciálního hnusu, který se mi pak vracel v těžkých dobách války a okupace.“

Petr Pazdera Payne vystudoval evangelickou teologickou fakultu. V letech 1989–1992 působil jako farář. Jinak vystřídal řádku různých, i nekvalifikovaných zaměstnání. Spoluzaložil Společnost za veselejší současnost. V devadesátých letech začal psát drobnější divadelní útvary, takřečené dramolety, a také povídky, které píše dodnes a vydává je čas od času v knižních souborech.


Radek Kašpar: Argentina, hořká země

středa 26. února 2020, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Jen jedna země světa patřila mezi velmi rozvinuté a pak zařadila zpátečku. Proč? To se dozvíte na besedě s Radkem Kašparem o jeho měsíčním putování Argentinou, zemí plnou přírodních krás a zajímavých lidí.

MVDr. Radek Kašpar strávil poslední roky hledáním technik vnitřní rovnováhy. Je certifikovaným učitelem jógy smíchu, organizoval kurzy 5 rytmů, je učitelem šamanismu pro uznávanou Nadaci pro šam. vědění. V oblasti psychologie se zabývá jak vědecky ověřenými technikami, tak těmi, jejichž vědecké uznání postupně přichází. Přednáší o syndromu vyhoření pro veterináře, zajímá ho komunikace v rámci veterinární praxe, a když má volno, zmizí v Latinské Americe.


Bohuslava Horská: Být člověku člověkem

čtvrtek 13. února 2020, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Beseda o pomoci v náročných životních situacích. „Berte na sebe břemena jedni druhých…“ Každý z nás se někdy ocitne v situaci, která je pro něj náročná a ve které uvítá pomoc druhého člověka, ať se jedná o pomoc odbornou i laickou. Svoje zkušenosti s touto pomocí má Bohuslava Horská, dlouholetá pracovnice linky důvěry, supervizorka a poradkyně pro pozůstalé. V rámci přednášky náš seznámí s prací linek důvěry i možnostmi, jak pomoci lidem, kteří prožívají něco těžkého.


Roman Kyzlink a Radim Jachek: Mozkologie a lexikálně-sémantická komplementarita

středa 29. ledna 2020, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Výkon našeho mozku se den ode dne snižuje v souvislosti s užíváním moderních technologií. Přirozená snaha „ušetřit si práci“ v komunikaci vede k používání ustálených obratů a slovních spojení. Zautomatizováním a nadužíváním frází a floskulí se z komunikace začne vytrácet obsah (Helejte se, v podstatě je to vlastně takový, řekl bych, blbý, viďte).

Radim Jachek vám zábavnou, interaktivní a při tom vědeckou formou předvede, jakým způsobem se můžeme na svět dívat kreativnější formou i bez moderních technologií či stimulantů.

Roman Kyzlink se dlouhodobě zabývá úlohou slov v komunikaci a bizarními jazykovými hříčkami. Výsledkem spojením těchto dvou složek je „vědecký“ obor zvaný lexikálně-sémantická komplementarita. V této disciplíně znovuobjevuje význam slov jejich stavěním do nečekaných a komických rolí.

Zkoušeli jste se zamyslet, jak moc ztracení byste byli bez chytrých telefonů? Zvládli byste se vyznat v jízdním řádu a najít spojení? Nebo se zeptat někoho na pomoc na ulici? Jak to, že děti vidí v řadě popelnic vlak do pohádkového lesa? Kolik existuje rýmů na slovo rýma? Proč si naše babičky pamatují data narození a události ze svého dětství i bez kalendáře a videodokumentace?

Umění kreativity nás posouvá ve využití našeho mozku za hranice chytrých telefonů. Otevírá nám dveře odvahy komunikovat se společností bez použití smajlíků a LOLů. Zkusíme si trochu procvičit mozek a vrátit mu funkci, ke které je primárně určený.

Mozkologie je zajímavým oborem, kterému se může věnovat kdokoli bez lékařského vzdělání. Stačí se jen zamyslet, jak moc používáme svůj mozek a k jakému účelu a otevřeme si tím cestu ke kreativitě.


Dušan Mach: Po třech letech na druhé straně fronty

středa 15. ledna 2020, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, hlavní sál, vstupné dobrovolné, plakát

Jen málo zemí nese tolik otisků dějin lidstva a velkých náboženství, jako území současného Jemenu. Jen málo zemí se může pochlubit tak nádherným přírodním bohatstvím od vysokých hor, po korály poseté Rudé moře. Ale současně jen málo zemí koncentruje tak intenzivní lidské utrpení, jako právě současný Jemen. Válka v Jemenu, která trvá od roku 2015, poničila většinu veřejné infrastruktury včetně zdravotnických zařízení. Přes 3 miliony lidí byly vysídleny ze svých domovů. Odhaduje se, že humanitární pomoc potřebuje v Jemenu přibližně 20 milionů obyvatel. Bombové útoky a chronický nedostatek zásob a zaměstnanců vedly k uzavření více než poloviny zdravotnických zařízení Jemenu. Už tak komplikovaná situace se dále ztížila, když se zemí začaly šířit nemoci, jako je cholera a záškrt.

To je důvod proč projekty Lékařů bez hranic v Jemenu patří k nejrozsáhlejším aktivitám této humanitární organizace ve světě. Pracují zde ve 13 nemocnicích a zdravotních centrech a podporují dalších 20 zdravotnických zařízení v zemi. Nahlédněte do jedné z nich očima MUDr. Dušana Macha, který se po třech letech znovu vrátil pomáhat do Jemenu a strávil 6 týdnů v přístavním městě Al Hudaydah.

MUDr. Dušan Mach je anesteziolog, primář ARO v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na svou první misi odjel v roce 2016 do nemocnice v jemenském Adenu zaměřené na ošetřování válečných zranění. Další mise ho zavedly do Jižního Súdánu a do Keni. Do válkou zmítaného Jemenu se vrátil v roce 2019.


Pavel Kocych: Cesta je cíl – beseda o severských mořských plavbách

čtvrtek 19. prosince 2019, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

„Moře je mocný živel a jako k takovému k němu musíme přistupovat. Moře nám nic neodpustí, ale obohatí nás o to nejkrásnější, co nám může dát – pocit volnosti, svobody a nekonečného prostoru. A vrátí nám to, co do něj vložíme. Nemusíme se moře bát, jen je potřeba mít před ním neuvěřitelný respekt.“ … A tak se plavím i já. Ne že by cesty po mořích byly jednodušší než cesty životem. Všude na nás číhají vlny, proudy a nečekaná překvapení. Je to má cesta poznání mého já. Pluji, vyhlížím obzor a čekám co přinese další den. Pozoruji zapadající slunce, které se noří do vln. A čekám na modrý záblesk … jednou ho určitě uvidím. Tak si pojďme o moři povídat.

Ing.arch. Pavel Kocych je architekt a scénograf a v posledních letech čím dále více námořník. Na palubách plachetnic již strávil skoro dva roky svého života. Nejraději se plaví po odlehlejších evropských lokalitách, zejména na Baltu. Se svými posádkami objevuje sice již v minulosti objevené, ale ale pro něj nepoznané ostrovy a zátoky. Pokud je na pevnině žije v Praze se svou rodinou a labradorem Jazzem Jamesonem.


Hana Neubauerová a Jana Papežová: O svobodě a odpovědnosti ve vzdělávání

středa 4. prosince 2019, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Waldorfská pedagogika oslavila letos v září 100 let. Má co říct a nabídnout i dnešním lidem? Co o ní vlastně víme? Jaké jsou waldorfské nebo také svobodné školy Rudolfa Steinera a pro koho jsou či nejsou určeny?

Odpovědi na tyto i na jiné otázky s vámi budou hledat Hana Neubauerová a Jana Papežová, dlouholeté učitelky waldorfské mateřinkové třídy Studánka ze Žďáru nad Sázavou. Nejsou sice zběhlé ve veřejných diskusích, ale protože mají rády výzvy a jako správné waldorfské učitelky se neustále zajímají o svět kolem sebe, přijdou rády. A co vy?


Barbora Škovierová: Na slovech záleží

středa 27. listopadu 2019, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Beseda o psaní pro děti i dospělé, o tom, jaké je být slovenskou autorkou v Česku, o češtině a slovenštině. O hranicích a jejich překračování. O tom, že na slovech záleží. Besedou bude provázet tlumočník, veterinář, cestovatel a certifikovaný učitel jógy smíchu Radek Kašpar.

Barbora Škovierová je novinářka, spisovatelka a překladatelka. Vystudovala angličtinu a slovenštinu na FF UK v Bratislavě a od roku 2002 žije v Brně. Pracuje jako lektorka angličtiny, překládá z angličtiny a češtiny, spolupracuje s různými nakladateli. Je editorkou a korektorkou slovenských článků v časopise Vogue CS. Intenzivně se zajímá o bilingvní problematiku. Napsala tři dvojjazyčné knížky pro děti: Pozri, ako je dnes pekne!/Podívej, jak je dnes hezky! (Kontakt, 2009), Pyžamový týden/Pyžamový týždeň (Kontakt, 2012) a Dobrodružství pod pantografem (DPMB Brno, 2014). Čerstvou novinkou v českém překladu je její próza z kategorie „young adult“ Jako kolibřík (Euromedia, 2019).


Pavel Kraemer: Indické školství jako inspirace českého vzdělávání?

středa 13. listopadu 2019, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Autentické svědectví Pavla Kraemera o školách v Indii, doplněné projekcí fotografií z jeho dvouměsíčního putování. Od začátku června do konce srpna byl s rodinou na svém čtvrtém pobytu v Indii. Navštívil mnoho škol. V některých byl týden nebo dva, jinde strávill jen jedno dopoledne. Odučil v Indii mnoho hodin, bavil se s učiteli i vedením škol. Většina jich byla alternativních či inovativních, nacházely se v nádherném prostředí a učili v nich zajímavé osobnosti. Mnohé jeho zkušenosti mohou být inspirativní i pro nás Evropany.

Mgr. Pavel Kraemer, Ph.D., vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK, učil matematiku, fyziku, zeměpis a cizí jazyky u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Organizuje vzdělávání učitelů ve waldorfské a intuitivní pedagogice, besedy o nových proudech ve vzdělávání Škola Života a festivaly inovativních škol InoEduFest. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, který propojuje různé alternativní proudy ve vzdělávání a poskytuje jim podporu.


Pavel Kraemer: O známkách i slovním hodnocení

středa 13. listopadu 2019, od 16:00 hodin
NMnM, presbyterna evangelického kostela, vstupné dobrovolné

Přednáška věnovana hodnocení dětí na školách. Co je objektivnější? Je slovní hodnocení pro dítě nebo pro rodiče? Jak hodnotit děti v různém věku. O pochvalách a trestech a významu průběžného hodnocení.


Vojtěch Jehlička: Indonésie dvěma pohledy

pátek 18. října 2019, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné

Beseda o Indonésii ze dvou opačných pohledů. Pohled první –­ krásy zdejší kultury, obyvatel, krajiny a míst, která Vojtěch Jehlička navštívil. Pohled druhý – stinné stránky tohoto koutu světa pohledem Evropana – znečistění odpadem, chování obyvatel k přírodě, zvířatům apod. Co lze během čtyř měsíců v Indonésii spatřit, jaké otázky se člověku vynořují v mysli a jaké nalézá odpovědi.

MgA. Vojtěch Jehlička je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Grafiky I. u prof. Jiřího Lindovského a doc. Dalibora Smutného. V roce 2017 absolvoval semestrální stáž na Institutu Seni Indonésia Yogyakarta na ostrově Jáva v Indonésii. Během čtyřměsíčního pobytu procestoval velkou část Indonésie, kde se mu podařilo nahlédnout do tajů zdejší kultury a krajiny.


Radek Kašpar a Zuzana Svobodová: Mundo Maya (Guatemala, Mexiko, Belize)

středa 25. září 2019, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Existuje ještě nějaká indiánská země? Přece Guatemala, kde indiáni tvoří 90 % obyvatel. V hlavním městě sice mulati kují politické plány, ale venkov patří zcela rituálům, tradicím i slavnostem indiánů. Ti dokázali skloubit svůj mayský původ se zásadami šamanismu a křesťanství. Výsledkem je jedinečný život, který se řídí podle příkazů předků, duchů i mayských genů. Mnohdy nebudete věřit, ale Guatemala je magická země. Pojďte se tam s námi podívat.

MVDr. Radek Kašpar strávil poslední roky hledáním technik vnitřní rovnováhy. Je certifikovaným učitelem jógy smíchu, organizoval kurzy 5 rytmů, je učitelem šamanismu pro uznávanou Nadaci pro šam. vědění. V oblasti psychologie se zabývá jak vědecky ověřenými technikami, tak těmi, jejichž vědecké uznání postupně přichází. Přednáší o syndromu vyhoření pro veterináře, zajímá ho komunikace v rámci veterinární praxe, a když má volno, zmizí v Latinské Americe.

MVDr. Zuzana Svobodová Ph.D. se narodila v Poličce, vyrůstala v Herálci a ve Sněžném a žije v NMNM. Všechna tato místa miluje a je velkou lokální patriotkou. Společný život s Radkem Kašparem jí ale nabízí i cesty do zemí, kam netušila, že se kdy podívá. V posledních letech vyměnila prestižní práci pro nadnárodní firmu za překládání odborných textů, tlumočení a pořádání odborných seminářů. Díky tomu se může víc nadechnout života, věnovat svůj čas široké rodině a zapojovat se i do různých spolkových kulturních a vzdělávacích akcí v NMNM a okolí. Když má volno nejraději zmizí se psem a s dobrou knihou v lese pod Křivým javorem.


Jak je na tom ten náš gympl?

středa 12. června 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

V Novém Městě se rozběhla diskuse na téma vzdělávání. Zasáhla oblast základního školství a přesouvá se i do oblasti středoškolské. Iniciativa Svět na jevišti ve spolupráci se studentským parlamentem novoměstského gymnázia zve na veřejnou debatu, kde chceme diskutovat o vztazích učitelů a žáku, objemu a rozsahu učiva, školním stravování, učebních postupech a mnohém dalším. Debatovat přijdou učitelé, studenti i rodiče. A přijďte i vy! Vždyť školství v našem městě se týká každého z nás.


Igor Osvald: Istambulská úmluva, legitimně pro i proti

středa 15. května 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné

Istambulská úmluva není právní předpis, ač je za něj mnohými považována. Může ale mít pro nás právní důsledky? Proč tento dokument používá kontroverzní termín "gender" a jak mu rozumět v daném kontextu? Různé skupiny lidí si volí různé strategie přežití a je nutno přemýšlet o tom, zda některé z nich jsou opravdu obecně platné a použitelné.

JUDr. Igor Osvald působí od počátku 90. let v Brně jako advokát a zároveň je aktivním evangelíkem, což mu ale nebrání občas o postojích i dogmatech církve pochybovat. K tématu říká: Můj současný názor je takový, že z jistého hlediska je Istambulská úmluva dokument docela dobrý, avšak z jiného hlediska lze o tom intenzivně pochybovat. Je to nejen o jejích právně-technických nedostatcích. Ty lze časem napravit. Je to ale také o smyslu Evropy. Nebo lépe řečeno: o našem euro-americkém civilizačním prostoru. Existují, mimo jiné, dvě současné výrazné interpretace naší civilizace. Jednu představuje na mnoha evropských univerzitách velmi oblíbený levicový slovinský filosof Slavoj Žižek, který tvrdí, že vše je dosud (a asi navždy) založeno na vzájemném nebo jednostranně zvýhodněném násilí jedné skupiny lidí vůči druhé: muži vs. ženy, bohatý sever vs. chudý jih apod. Zcela jinou interpretaci zastával, pro nás literárně docela zblízka, český filosof Jan Patočka. Podle něj základem Evropy je "zápas o lidskou duši". Jeho známějšími následovníky jsou Umberto Eco nebo Giovanni Reale. Ale je to jen metafora a koho to dnes zajímá? Ti, kteří o těchto věcech přemýšlejí, mají většinou velmi potřebnou důvěru v konání Evropské unie. Ale co když tentokrát jsou pochybnosti namístě? Pokusím se do svého programu vměstnat i nějakou muziku, která s tématem souvisí.


Petra Procházková: Kavkaz s jeho zvyky i problémy

Aneb cesta za poznáním, svobodou a vzpomínkami

pátek 26. dubna 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné

Petra Procházková je válečná zpravodajka, novinářka a spisovatelka. V průběhu devadesátých let se stala známou a uznávanou novinářkou mapující území rozpadajícího se Sovětského svazu. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování v Čečensku. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé, humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. Je spoluzakladatelkou občanského sdružení Berkat, které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České republice. Je nositelkou řady vyznamenání a ocenění i autorkou několika děl (Frišta, Aluminiová královna a další). V září 2018 oznámila odchod po 27letém působení v redakci Lidových novin a začátkem října pak oznámila, že bude pracovat pro Deník N. Nenechte si ujít setkání s touto výjimečnou osobností.


Aleš Neusar: Zisky a ztráty na cestě ke spokojenosti

Co dělat, když nám něco nebo někdo kazí život?

pátek 12. dubna 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

„Dovolte svému životu, aby byl dobrý, i časům, aby byly dobré. Své časy si určujeme sami; jací jsme my, takový je i náš čas.“ sv. Augustin z Hippa (354–430)

Žít spokojený život, nejen jakoby žít! Cesta ke spokojenosti bývá plná změn a bohužel i souvisejících ztrát. Proto se nám do změn obvykle moc nechce. Co ale, když je změna opravdu nutná? Co když nám něco nebo někdo kazí život? Pak je změna opravdu nutným krokem, abychom žili více smysluplný a také snad spokojenější život. Jsme díky blahobytu více spokojeni, či se spokojený život a blahobyt vylučují? Můžeme si nějak pomoci, aby cesta ke spokojenosti nebyla tak těžká? Co pomáhá? A co u druhých? Můžeme nějak pomoci i našim partnerům, rodičům či dětem? A jak skloubit naše a jejich potřeby? Budou naše děti spokojenější, když budou vzdělávány jiným způsobem než jsme byli my?

Povídáním a diskusí provází psycholog a mentor, Mgr. Aleš Neusar, Ph.D., který vyučuje na Univerzitě Palackého. Zabývá se mimo jiné tématy spokojenosti v životě, změnou a myšlením a rozhodováním. Pomáhá jedincům i organizacím lépe žít. Jako návnadu na besedu si můžete poslechnout např. záznam rozhovoru s A. N. v Nočním Mikrofóru Českého rozhlasu Dvojka.


Petra Vykydalová Kupková: Do školy pro radost?

čtvrtek 28. března 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné plakát

„Dítě by mělo žít svůj vlastní život, ne život podle představ svých úzkostlivých rodičů ani podle názorů pedagogů přesvědčených, že vědí, co je pro děti nejlepší.“ A.S. Neill

Co si myslet o současném vzdělávacím systému u nás? Nastal čas na změnu a jsme na ni připraveni? Chceme ji vůbec, případně jakou? Kam bychom raději dali své dítě: do klasické, nebo alternativní školy? Co se pod označením „alternativní škola“ skrývá a jakou roli tyto školy hrají?

O těchto a mnohých dalších otázkách týkajících se vzdělávání dětí můžete přijít diskutovat s Petrou Vykydalovou Kupkovou, ředitelkou inovativní školy Na Radosti ve Žďáru nad Sázavou.


Jan Zítka a Petr Štarha: Proč c(h)tít tmavou noční oblohu?

středa 13. března 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Beseda o světelném smogu, hvězdách a zdravém spánku.

Velká část obyvatel naší planety žije v oblastech, kde kvůli velkému množství umělého světla rozptýleného v atmosféře mohou v noci spatřit sotva několik desítek hvězd. V posledních desetiletích narostlo ve vyspělých oblastech naší planety množství umělého světla v noci natolik, že lze mluvit o globálním problému, kvůli kterému některé státy zavádí opatření ať už v podobě zákonů nebo alespoň úpravou norem. Společenská diskuze na téma Světelného znečištění je však teprve v počátcích. V ČR se tato problematika začala na vládní úrovni diskutovat teprve v posledních dvou letech.

Ukazuje se, že ztráta pohledu na hvězdy není zdaleka jediným negativním důsledkem světelného znečištění. Během milionů let se život na naší planetě přizpůsobil pravidelnému střídání dne a noci, tedy světla a tmy a většina živočichů, včetně člověka a téměř všechny rostliny, řídí svoji životní aktivitu podle množství světla ve svém okolí. Tak jako potřebujeme pro své zdraví dostatek světla ve dne, tak je nám zapotřebí i dostatek tmy v noci. Dopady světelného znečištění jsou rozmanité a postihují téměř všechny obyvatele vyspělého světa. Světelné znečištění představuje riziko bezpečnostní, zdravotní i ekologické, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu a stojí mnoho peněz i energie – zbytečně. Odhaduje se, že jenom v ČR se za světlo, svítící tam, kam nemá nebo tehdy, když ho nepotřebujeme, zaplatí 2 miliardy Kč za rok. Ale co s tím? Nikdo z nás neuvažuje o tom, že by se mělo v noci zcela zhasnout a vrátit náš svět zpět do 18. století, ale dodržováním několika jednoduchých zásad je možné nežádoucí důsledky nočního osvětlování do značné míry omezit. Tyto zásady se týkají především: 1) Směru svícení 2) Intenzity světla a její regulace v průběhu času 3) Barvy světla.

V našem regionu za jasné noci, mimo světla pouličních lamp, zatím stále ještě spatříme mléčnou dráhu a tisíce hvězd. S vědomím, že tmavou noční oblohu na Vysočině lze považovat za opravdové přírodní bohatství, které si zaslouží naši pozornost a ochranu, iniciovali amatérští astronomové Jan Zítka a Petr Štarha podepsání „Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku“.

Iniciátoři bystřického memoranda usilují o to, aby myšlenku ohleduplného nočního osvětlování přijalo za svou co nejvíce měst a obcí. Proto srdečně zvou na besedu, kde se dozvíte více nejen o memorandu, ale také o problematice světelného znečištění.


Radek Kašpar: Rostlinní učitelé, co mohou dát a co vzít?

pátek 22. února 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Pokud se chcete připojit do debaty o latinskoamerickém šamanismu, o mystických zážitcích, o propastech i vrcholech cesty hledání, přijďte si poslechnout příběh Radka Kašpara, který ho sám uvádí takto:

Bylo nebylo jednou v Mexiku. Pracoval jsem jako průvodce cestovní kanceláře, doprovodil klienty po úspěšném zájezdu až na letiště, a najednou měl týden pro sebe. S čistou hlavou jsem nahlédl do staré knihy o mexických dobrodružstvích a objevil příběhy o městečku Huautla de Jimenéz. Místní léčitelka, mazatecká indiánka Maria Sabina, tu používala ve svých rituálech magické houby. Cítil jsem v tu chvíli, že to je cíl mé další cesty. Na nádraží v Huautle mne oslovil starý indián: „nepotřebuješ nocleh?“ Za mých dvacet let cest po Latinské Americe se mi to nikdy nestalo. A tak, přestože průvodci nic takového nedoporučují, jsem ho následoval na okraj městečka. Tam už na mne čekala ona, následnice Marie Sabiny. Věděla, že přijedu. Tento příběh je jen začátek mé cesty, cesty hledání hlubšího kontaktu s přírodou, s naší kmenovou minulostí, cesty poznání jak pracovat se svou myslí. Na začátku byly magické houby, ayahuasca nebo mescalin, na konci je radost z cesty lesem, z dětských otázek, z buddhismu, z čisté mysli, z tance.

MVDr. Radek Kašpar strávil poslední roky hledáním technik vnitřní rovnováhy. Je certifikovaným učitelem jógy smíchu, organizoval kurzy 5 rytmů, je učitelem šamanismu pro uznávanou Nadaci pro šam. vědění. V oblasti psychologie se zabývá jak vědecky ověřenými technikami tak těmi, jejichž vědecké uznání postupně přichází. Přednáší o syndromu vyhoření pro veterináře, zajímá ho komunikace v rámci veterinární praxe, a když má volno, zmizí v Latinské Americe.


Pavel Kraemer: Má politika ještě smysl?

středa 23. ledna 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Spolu s Pavlem Kraemerem se pokusíme přemýšlet trochu nestandardním způsobem a budeme hledat odpovědi na rúzné otázky: Proč se mnohdy nadějní mladí lidé přestávají zajímat o politiku? Proč současný systém zastupitelské demokracie snižuje míru reálné demokracie? Jak by se měl zastaralý systém politických stran a koalic změnit, aby mělo smysl chodit k volbám? Proč nemá valný smysl bojovat proti korupci? Proč demonstrace proti Babišovi posilují jeho voličské preference? Jak to vše souvisí se vzděláváním a výchovou, proč náš vzdělávací systém a často i domácí výchova přispívá k polarizaci společnosti? Jak by vypadala společnost a politika, kdyby dnešní škola a rodina negenerovala takové množství frustrovaných a systému se automaticky podřizujích jedinců?

Mgr. Pavel Kraemer, Ph.D., vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK, učil matematiku, fyziku, zeměpis a cizí jazyky u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Organizuje vzdělávání učitelů ve waldorfské a intuitivní pedagogice, besedy o nových proudech ve vzdělávání Škola Života a festivaly inovativních škol InoEduFest. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, který propojuje různé alternativní proudy ve vzdělávání a poskytuje jim podporu.


Daniel Haslinger: Izrael a voda

pátek 11. ledna 2019, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Budiž voda izraelská inspirace pro svět ohrožený nedostatkem vody. Izrael je země, která dokázala změnit vyprahlou poušť v zelenou oázu. Voda je zde považována za dar, kterého si lidé váží, chrání ho a šetrně s ním hospodaří. Dnes Izrael recykluje 80 % své vody a vydržel by fungovat i bez deště, přestože je zcela soběstačný ve výrobě potravin a vodu ještě vyváží. Jaké k tomu vedou cesty naznačí tato přednáška, která navazuje na listopadovou přednášku Světa na jevišti Izrael znamená „Bůh bojuje“.
Daniel Haslinger pracuje jako specializovaný průvodce na Izrael a přilehlé země (Jordánsko, poloostrov Sinaj v Egyptě). V uplynulých deseti letech na tato místa vedl již více než stovku úspěšných zájezdů.


Michal Hadlač: Územní plánování od A do Z

aneb co se ve škole neučí, ale mělo by

čtvrtek 13. prosince 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

K čemu je politika územního rozvoje? Je územní plán mým protivníkem nebo přítelem? Přes zahradu mi naplánovali nový obchvat – dá se s tím něco dělat? Co je to veřejně prospěšná stavba? Proč mi nikdo neřekl, že se projednává změna územního plánu? V čem jsou nebezpečné zásady územního rozvoje? Mám pozemek, ale chtějí po mně územní studii, co mám dělat? Jak rychle se dá udělat změna územního plánu? Atd.

Na tyto otázky a na mnohé jiné vám odpoví Ing. arch. Michal Hadlač, autorizovaný architekt, člen dozorčí rady České komory architektů a soudní znalec v oboru urbanismu a územního plánování. Dozvíte se vše o aktualizované Politice územního rozvoje České republiky, o Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina i o územním plánu Nového Města na Moravě.


Náš Island hledáčkem pomalého cestování

nejen cestopisné vyprávění Ondřeje Pospíšila a Pavlíny Havlové

pátek 30. listopadu 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Není těžké pochopit, proč se právě Island stal tolik vyhledávaným místem turistů, kteří přijíždějí obdivovat tuto tajemnou zemi ledovců, sopek a tisíců vodopádů. Většina z nich za pár dní objede ostrov kolem dokola. Odjíždějí nabažení ve vlněném svetru za nemalé turistické ceny a na Facebooku už dávno visí jejich selfie s islandským koníkem, papuchalkem i Björk. Ondřej Pospíšil a Pavlína Havlová si zvolili vlastní cestu na sever. Na zkušenou po studiu vyrazili s minimem finančních nákladů, rukama připravenýma k dílu a svým nadšením pro biologii. K čemu je procestovat krajinu, když nepoznáme zdejší lidi? Teprve pak vše zapadá do sebe! Hlavně pobýt, neproletět, poznat tohle drsné severské místo i životy místních lidí. Zveme vás na fascinující neobyčejná místa i do úplně obyčejného obýváku Islanďanů. Těšíme se na viděnou!


Daniel Haslinger: Izrael znamená „Bůh bojuje“

úterý 20. listopadu 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

Daniel Haslinger pracuje jako specializovaný průvodce na Izrael a přilehlé země (Jordánsko, poloostrov Sinaj v Egyptě). V uplynulých deseti letech na tato místa vedl již více než stovku úspěšných zájezdů. Vzhledem k rozsáhlé síti kontaktů a úzkých vazeb na místní obyvatele může navštívit prakticky kterékoliv místo v Izraeli (včetně území vznikajícího palestinského státu na Západním břehu Jordánu) s výjimkou nechvalně proslulého pásma Gazy. Při organizování zájezdů dle potřeby spolupracuje s místními kvalifikovanými průvodci jak izraelskými, tak palestinskými a s místními turistickými agenturami.

Pan Haslinger o sobě říká toto: „Přestože považuji za svoji nejvyšší kvalifikaci sám život a skutečnost, že je Izrael mým koníčkem již téměř 40 let, vystudoval jsem také teologii a historii (obojí se zaměřením na Izrael a Blízký východ) a neustále pokračuji v dalším studiu religionistiky, filosofie, místních jazyků atd. Kromě vedení a organizace zájezdů se věnuji také zprostředkování kontaktů mezi různými subjekty v ČR a v Izraeli/Palestině, přednáškové činnosti o Izraeli na mnoha místech ČR a organizaci koncertních turné izraelské hudební skupiny Hava NaGila po naší zemi. Jsem certifikovaným lektorem přednášejícím na školách o holocaustu a historii židovského národa, o Izraeli samotném a také o judaismu, islámu a křesťanství. S manželkou a dvěma nejmladšími dětmi žijeme na samotě v předhůří Brd a v čase, který mi zbývá, se věnuji našemu hospodářství a rekonstrukci našeho starobylého domu.“


Lukáš Matěna a Jiří Sázel:

10 let dobrého cestování v Malém Tibetu

pátek 2. listopadu 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, Velký sál, vstupné dobrovolné, plakát

Jiří Sázel jezdí do Malého Tibetu již 10 let. Poprvé tam vyrazil v roce 2008 a jako dobrovolník vyučoval děti a pomáhal na stavbě. Mezitím založil neziskovku Brontosauři v Himálajích, která bere do Malého Tibetu každý rok 60 lidí, kteří zde chtějí cestovat a také pomáhat. Spojit cestování a pomoc se zdá jako super nápad. Dobré úmysly se však nemusí vždy zcela trefit do černého. Jirka viděl, jak jeden obyvatel Malého Tibetu dostal k narozeninám ze zahraniční pračku, kterou 10 nepoužil, protože neměl, vodu, prášek a odpad. Jak ve vesnici o 200 obyvatelích dvě české neziskovky postavili každá vlastní školu. Jak parta dobrovolníků chtěla pomoci, ale zapsala se tamním obyvatelům do paměti pouze obrovskou chlastačkou v hospodě a potom se mezi sebou poprala, když jim Dalajláma řekl, že z kapacitních důvodu vezme na audienci jenom polovinu. Jirka však taky viděl, jak mu pod rukama vyrostla škola pro 250 dětí, které získali nejlepší studijní výsledky v okrese a taky finanční podporu 14. Dalajlámy. Lukáš byl v Malém Tibetu celý měsíc s pěti dětmi v -30°C ve výšce 3500 m.n.m. Na přednášce se dozvíte, co všechno jde v Malém Tibetu vidět a zažít a co dělat a nedělat abyste tamním obyvatelům skutečně pomohli.


Martin Popel: Strojový překlad a umělá inteligence

pátek 12. října 2018, od 18:00 hodin
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Jak naučit počítač překládat do češtiny, angličtiny, japonštiny nebo třeba klingonštiny? Lze se na takový překlad spolehnout? Jak fungují umělé neuronové sítě a hluboké učení? Kam spěje umělá inteligence a připraví nás o naši evoluční výhodu? Besedovat na toto téma přijde jeden z organizátorů Světa na jevišti, Mgr. Martin Popel, PhD.


Trump, Twitter a trollové: žurnalistika v době sociálních sítí

Vít Pohanka

čtvrtek 20. září 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, vstupné dobrovolné, plakát

Vít Pohanka promluví o proměnách, kterými žurnalistika prošla v posledních dvou desetiletích. Jaké klady a současně nebezpečí s sebou přinesl nástup sociálních sítí na internetu? Novinář s mnohaletou zkušeností zpravodaje ve Washingtonu, Bruselu a několika válečných konfliktech doprovodí svůj výklad krátkými filmovými a zvukovými ukázkami ze své vlastní práce. V druhé části vystoupení bude odpovídat na otázky a besedovat s publikem.


Sperma z Vysočiny do celého světa,
aneb proč zůstat v EU a zavést Euro

Ing. Michal Basovník

pátek 4. května 2018, od 19:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1, vstupné dobrovolné, plakát

O své zážitky z podnikání v Zambii se s námi podělí Ing. Michal Basovník ředitel Chovatelského družstva IMPULS z Bohdalce, které se zabývá výrobou a prodejem inseminačních dávek býků. Dozvíme se, jak se v Zambii daří českému strakatému skotu, jak fungují býčí brýle proti slunci, jak může Česká republika pomáhat v Africe, jak to souvisí s Evropskou unií a jak by nám prospělo zavedení Eura.


Barma – Voda, o které se nemluví

Brit a Jiří Plieštik Jensen

pátek 27. dubna 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné, plakát

Jak se dá/nedá udělat radiový dokument v nádherné přírodě a těžce se rodící demokracii sevřené v objetí armády? V listopadu 2017 se vydali dva autoři s dvěma svými dětmi do Barmy (Myanmaru). Brit P. Jensen měla za úkol vytvořit radiový dokument pro Český rozhlas na základě požadavku organizace Člověk v tísni. Rozhodla se pro téma ztráty půdy a domů v důsledku stavby přehrady s elektrárnou v krásném horském údolí. Uslyšíte poutavé vyprávění o setkání s lidmi, kteří se topí v zoufalství a přesto jsou nesmírně milí a přívětiví. Jiři Plieštik kromě toho promítne na fotografiích i scenerie přírodní, kde neuvidíte ani jednoho z tajných policistů, protože ti znemožňovali vznik dokumentu. Fotografie budou provázeny deníkovými kresbami šestiletého Tadeáše.


Bezpečnost a obrana ČR

Ivan Gabal

pátek 16. března 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2, vstupné dobrovolné

Beseda s Ivanem Gabalem, bývalým poslancem parlamentu ČR, který byl v minulém volebním období členem výboru pro bezpečnost a místopředsedou výboru pro obranu. Mluvit budeme o tom, jak Česká republika řeší otázky týkající se její bezpečnosti a obrany. Budeme tak mít příležitost dozvědět se i to, co se do televizních zpráv nedostane. Ivan Gabal tráví hodně času v Africe, můžeme se proto těšit i na jeho postřehy z Namibie, kde jeho žena Jana Hybášková nyní působí jako velvyslankyně.


Jižní Súdán

MUDr. Dušan Mach

pátek 23. února 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, velký sál, vstupné dobrovolné

Jižní Súdán je zemí, kterou protéká Bílý Nil. A Nil, to jsou krokodýli, hroši a spousta ptáků... ale také komáři a tím i malárie, spavá nemoc a kala-azar. Jižní Súdán je zemí nekonečné savany. A savana, to je tetelící se horký vzduch nad siluetami osamělých stromů, pasoucí se zvířata sledující vysychající řeky... ale také spousta jedovatých hadů, suchem zničená úroda a tím i bezbřehá chudoba, podvýživa a smrt jako každodenní rutina. Jižní Súdán je zemí obrovské humanitární krize, kterou si Evropan dokáže jen velmi těžko představit. A netýká se jen nedostatku potravin, pitné vody a základních životních potřeb. Je patrná i v nedostupnosti elementární zdravotní péče. Do tohoto koutu subsaharské Afriky a současně do chodu nemocnice mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic nahlédneme očima MUDr. Dušana Macha.


Zisk, nebo nezisk?

Ruth Šormová

středa 24. ledna 2018, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 2

Nezávislé iniciativy, politika, neziskovky, sociální práce, soukromí vs. veřejná odpovědnost aneb jak to všechno skloubit a jaký to má smysl...

Ruth Šormová je speciální pedagožka, bývalá politička, za normalizace opoziční aktivistka, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. Založila středisko Diakonie Českobratrské církve evangelické Rolnička v Soběslavi, zaměřené na sociální, vzdělávací, terapeutické, pracovní a rehabilitační služby pro lidi s postižením. Nyní je ředitelkou novoměstské obecně prospěšné společnosti Portimo, která poskytuje sociální služby a v roce 2016 získala titul Neziskovka roku. Loni Ruth Šormová zvítězila na Vysočině v anketě Žena regionu.


Kde ženy vládnou

Kateřina Karásková

pátek 1. prosince 2017, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1

Kulturně-cestopisná přednáška výtvarnice, spisovatelky, humanitární pracovnice a cestovatelky Kateřiny Karáskové nás zavede do míst, kde jsou za slabší pohlaví považováni muži. Ženy vynikají nad muži v logickém uvažování a v matematice. Jsou schopnějšími obchodnicemi i manažerkami. Děti dostávají příjmení po matce a majetek dědí výhradně dcery. Navštívíme zapotécké indiány z Tehuantepecké šíje v jižním Mexiku, kde ženy překonávají své muže nejen inteligencí, ale i objemem. Národ Minangkabau na indonéské Sumatře – jediný muslimský matriarchát. Mosuy – nejromantičtější etnikum na světě, které žije vysoko v čínských Himálajích a vyznává volnou lásku. Nenápadný kmen Khásí na severovýchodě Indie, kde za rovnoprávnost bojují muži!

Projekt Kde ženy vládnou se vyvíjel 10 let. Etnika silných žen Kateřina Karásková zkoumala společně s přítelem. Na každém místě strávili dva až tři měsíce. Načrtávali místní lidi, zaznamenávali jejich příběhy a pročítali historicko-etnografické studie. Vše zakomponovali do originální knihy Kde ženy vládnou, na níž je založena i přednáška, na kterou všechny srdečně zveme.


Beseda s Erikem Taberym: Opuštěná společnost

čtvrtek 2. listopadu 2017, od 18:00
NMnM, Kulturní dům, klubovna č. 1

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány.

Beseda s Erikem Taberym, šéfredaktorem týdeníku Respekt, nad jeho nejnovější knihou Opuštěná společnost popisující českou cestu od Masaryka po Babiše. Jaké chyby dělali a dělají Češi od vzniku republiky? A jak se z toho, podle E. Taberyho, můžeme poučit? A jaký je váš názor? Přijďte besedovat.

Pořádáme ve spolupráci s NKZ. Besedě bude předcházet autogramiáda v Knihkupectví U Salvátora od 16:00. Následující den, 3. listopadu, bude Erik Tabery od 9:30 hostem besedy s názvem Stereotypy nejsou dobré tipy, pořádané obecně prospěšnou společností Portimo. I na tuto akci srdečně zveme.


Beseda o dobrovolnících a projekce fotografií

pátek 9. 6. 2017, 20:00–21:00
Dalimil Petrilák
NMnM, evangelický kostel, v rámci Noci kostelů

Dalimil Petrilák, podnikatel z Brna, se od září 2015 podílí jako dobrovolník na pomoci uprchlíkům, kteří přicházejí z Turecka a Řecka. Účastnil se pomoci v jižním Maďarsku, severním Srbsku a severním Řecku. Mimo to je jedním z koordinátorů a zakladatelů spolku „Pomáháme lidem na útěku“, který zajišťuje koordinaci českých dobrovolníků a informační servis z Balkánu a Řecka. Vystupuje v médiích a jako analytik dlouhodobě sleduje dění a vývoj tzv. uprchlické krize.


Beseda: Svět, ve kterém žijeme

neděle 4. 6. 2017 10:30
Daniel Ženatý
NMnM, presbyterna evangelického kostela

Zveme vás na dopoledne se synodním seniorem Českobratrské církve evangelické Danielem Ženatým na svatodušní neděli 4.6.2017. Beseda na téma: „Svět, ve kterém žijeme“ se bude konat v presbyterně (zadní vchod kostela) od 10:30. Besedě budou předcházet bohoslužby s Večeří Páně a kázáním Daniela Ženatého od 9:00.


Beseda s vojenskou kaplankou

úterý 23. května 2017, od 19:30
Gabriela Horáková
NMnM, presbyterna evangelického kostela (zadní vchod)

Hostem bude Gabriela Horáková, první žena v duchovenské službě Armády České republiky. Bude hovořit o službě duchovních mezi vojáky a také o svých zkušenostech z půlroční mise v Afgánistánu, odkud se před nedávnem vrátila. Besedu pořádá FS ČCE v rámci setkání „nejen střední generace“.


Výstava: Lidé na cestě

od 7. do 28. května 2017
NMnM, evangelický kostel

Výstava ilustruje práci více než 4 tisíc českých dobrovolníků, kteří vyjeli pomáhat uprchlíkům na Balkánské trase. Je přístupná v rámci nedělních bohoslužeb (od 9:00 hodin) případně po individuální domluvě na telefonním čísle 566 616 244.

Od neděle 7. května do neděle 28. května je v evangelickém kostele v Novém Městě na Moravě k vidění výstava fotografií a textů dokumentující aktivity spolku Pomáháme lidem na útěku. Spolek se věnuje koordinaci dobrovolnické pomoci uprchlíkům. Výstava ilustruje práci více než 4 tisíc českých dobrovolníků, kteří vyjeli pomáhat uprchlíkům na Balkánské trase. Vznikla jako poděkování všem, jimž není situace uprchlíků lhostejná. Autoři fotografií jsou samotní dobrovolníci. Jsou z míst, kde Češi nejvíce pomáhali a mapují dobrovolnickou pomoc od podzimu 2015 do léta 2016. Každou fotografii doprovází vzpomínky dalších dobrovolníků, kteří se v té době na tom samém místě pohybovali. Je zřejmé, že jednoduché řešení neexistuje, ale právě v těžkých situacích a krizích je potřeba projevit lidskost, odlišující nás od těch, před kterými tito lidé utíkají.

Koordinátor českých dobrovolníků Dalimil Petrilák bude o svých zkušenostech vyprávět na akci Noc kostelů, 9. června v evangelickém kostele v Novém Městě na Moravě.


O překládání Bible

středa 26. 4. 2017 19:00
Alexandr Flek
NMnM, presbyterna evangelického kostela, vstupné dobrovolné

„Kdo překládá doslovně, je lhář, a kdo něco přidává, je rouhač.“
(Rabi Jehuda ben Illaj)

Jaký smysl má znovu překládat Bibli do češtiny? Je nový překlad Bible tím, co nám pomůže oprášit kořeny naší kultury? Potřebuje Bible v 21. století reklamu? Jak se liší dynamická a formální překladová ekvivalence? Jak se liší Bible pro kamioňáky od Bible pro motorkáře?

Alexandr Flek, BA, MTh se narodil r. 1968, věřícím se stal v 18 letech. Od roku 1989 působil v Praze jako pastor, vedl biblickou školu a pomáhal budovat nové sbory na různých místech ČR i SR. V roce 1991 přijal povolání k práci na překladu Bible do moderní češtiny. Od roku 1994 je vedoucím překladatelem Bible21.


Nezlomené

úterý 11. 4. 2017 19:00
Markéta Kutilová
NMnM, Kulturní dům, hlavní sál, vstupné dobrovolné

Tři ženy, tři hrdinky, tři příběhy. Žijí v odlišných zemích, kulturách, mají jiné vzdělání i osudy. Přesto jsou si podobné. Ritu je mladá žena z Indie, kterou v 17 letech polili útočníci kyselinou. Fomuso žije v západoafrickém Kamerunu a bojuje proti staré tradici žehlení prsou. Oryakhil se narodila v Afghánistánu, v snad nejhorší zemi, kde se může žena narodit. Číst a psát umí jen 15% žen a jsou jim upírána základní lidská práva. Oryakhil přesto vystudovala medicínu a praxi provozovala potají i za Tálibánu. Oryakhil, Ritu i Fomuso dokázaly vzdorovat osudu a pomáhají nejen sobě, ale i ostatním. Prostě ženy, které zůstaly nezlomené.

Po projekci dokumentárního filmu Nezlomené (který měl premiéru v únoru 2017) bude následovat beseda s jednou z jeho autorek, Markétou Kutilovou, novinářkou, humanitární pracovnicí a členkou skupiny Femisphera, která mimo jiné založila sbírku SOS Kobaní, jejíž účelem je pomoci obyvatelům zničeného syrského města Kobaní znovuvybudovat své domovy.


S Michaelem Žantovským za oponou

čtvrtek 23. 3. 2017 17:30
NMnM, Kulturní dům, hlavní sál za oponou, vstupné dobrovolné

Zaslouží si Bob Dylan Nobelovu cenu za literaturu? Jaké přijetí čeká nového velvyslance České republiky ve Spojených státech amerických? Co přináší odchod Spojeného království z Evropské unie? Naleznou Evropa a Rusko ochotu pro společné řešení konfliktů v zemích, ze kterých na starý kontinent proudí miliony uprchlíků? O těchto a mnoha dalších tématech si budeme povídat s Michaelem Žantovským, psychologem, překladatelem, publicistou, bývalým politikem a diplomatem a v současné době ředitelem Knihovny Václava Havla.

Michael Žantovský do češtiny přeložil více než padesát děl anglo-americké literatury. Vedle prózy, poezie a dramatu je také autorem překladů textů amerického písničkáře Boba Dylana. A právě Dylanovy písně v podání skupiny Memory Band doplní povídání s Michaelem Žantovským na pódiu velkého sálu kulturního domu. Podvečernímu setkání v KD bude předcházet autogramiáda pana Žantovského v knihkupectví U Salvátora v 15:00–16:30.

Besedu organizuje v rámci projektu Překladatelské jaro Gymnázium Vincence Makovského ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, NKZ a přednáškovým cyklem Svět na jevišti.


Zapomenutý Jemen

pátek 24. 2. 2017 18:00
MUDr. Dušan Mach
NMnM, Kulturní dům, 1. konferenční sál, vstupné dobrovolné

Jaké to je být členem humanitární mise Lékařů bez hranic v Adenu? Beseda s MUDr. Dušanem Machem, primářem ARO v novoměstské nemocnici, o jeho šestitýdenním působení ve službách Lékařů bez hranic v největším jemenském přístavním městě. Eudaimon Arabia (šťastná Arábie), tak nazval starořecký geograf Ptolemaios jižní část arabského poloostrova. Oblast, na které se dnes nachází sjednocený Jemen. Zemi nesoucí skutečné předpoklady být malým rájem na zemi. Leží na březích korály posetého Rudého moře, na poloostrově posazeném na obrovských zásobách „černého zlata“. Hrdí a pracovití muži byli po staletí skvělými řemeslníky, obchodníky a rybáři. A jejich ženy a dcery velmi pravděpodobně nosí geny nejkrásnější ženy všech dob – královny ze Sáby…

A přitom dnes je vše úplně jinak. Dnešní Jemen je zemí na hranici obrovské humanitární katastrofy, která navíc zůstává zbytkem světa jaksi zapomenuta. Dlouho trvající vojenský konflikt vystavuje 27 milionů obyvatel nesmírnému utrpení. Dostupnost pravidelného jídla, pitné vody či zdravotnické péče se staly luxusem, který si může dopřát již jen méně než polovina obyvatel Jemenu. To je důvod, proč Lékaři bez hranic pracují v Jemenu na 8 projektech zahrnujících provoz vlastních nemocnic a podporu některých místních. Nahlédněte do jedné z nich očima anesteziologa, který strávil 6 týdnů v jihojemenském Adenu.


O toleranci a pluralismu

pátek 10. 2. 2017 17:00
doc. PhDr. Zdeněk Pinc
NMnM, Kulturní dům, 1. konferenční sál, vstupné dobrovolné

Útěk nebo útok jsou reakce, které vystrašenému člověku mnohdy zachránily a stále zachraňují život. Strach pociťujeme při pohledu na řádící fotbalové fanoušky, strach budeme mít při setkání s neznámým člověkem na odlehlém místě, strach nám nahánějí uprchlíci přicházející do Evropy. Na druhou stranu jsme nabádání k toleranci, otevřenosti, pochopení pro druhé a jejich odlišnost. Chce se po nás rozvážné jednání, vstřícné postoje, chladná hlava.

Jak se to má s tolerancí a otevřeností ve chvíli, kdy přestáváme svému okolí rozumět a instinkt velí k útoku nebo bezhlavému úprku? Nad tím se budeme společně zamýšlet na besedě s doc. PhDr. Zdeňkem Pincem, vysokoškolským učitelem, filosofem, publicistou a chovatelem exotického ptactva, jedním ze zakladatelů Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.


Yusra plave o život

pátek 27. 1. 2017 18:00
Magdalena Sodomková a Brit Jensen
NMnM, Kulturní dům, 1. konferenční sál, vstupné dobrovolné

Osmnáctiletá Yusra společně se sestrou odešly ze Sýrie tzv. balkánskou cestou. Když se přeplněná loď pašeráků dostala do nesnází, skočila do vody a plavala tři a půl hodiny k řeckým břehům. Společně se svou sestrou to dokázala a obě syrské dívky se zachránily.

Na srbsko-maďarských hranicích je potkala česká novinářka Magdalena Sodomková a začala s nimi na jejich cestě natáčet. Až v Berlíně zjistila, že Yusra je známá plavkyně ze Sýrie, kterou Mezinárodní olympijský výbor navrhl do týmu uprchlíků na letní olympiádu do Ria.

Jaké to je, žít po útěku v cizí zemi, integrovat se a zároveň čelit mediálnímu tlaku? O příchodu Yusry a její sestry do Berlína a přípravách na olympiádu vypráví rozhlasový dokument, který vznikl pro stanici Radiožurnál a převzala jej i britská stanice BBC. První část tohoto dokumentu zazní na začátku besedy za doprovodu fotek. Poté bude prostor na dotazy a diskuzi.

Zájemcům doporučujeme též interaktivní dokument.